Právní předpisy
Mnohojazyčný charakter Evropské unie a jejích orgánů je zaručen nařízením Rady č. 1/58, které v článku 1 stanoví, že úředními jazyky EU jsou jazyky členských států. Původně (když ještě byla EU Evropským hospodářským společenstvím) byly jako úřední jazyky zmíněny jen jazyky 4, nicméně v každém kole rozšíření další jazyky přibyly:
„Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, chorvatština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.“
Nicméně respekt k jazykové rozmanitosti je základní hodnotou EU i v širším kontextu stejně jako respektování lidské osobnosti a otevřenosti vůči jiným kulturám. Tyto hodnoty jsou začleněny do preambule Smlouvy o Evropské unii (SEU), která se uvádí slova „inspirujíce se evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem [...], potvrzujíce, že zásady svobody, demokracie a dodržování lidských práv jsou v souladu se zásadami svobody“. V článku 2 Smlouvy o Evropské unii se klade velký důraz na lidská práva a nepřípustnost diskriminace, v článku 3 se pak uvádí, že EU „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost“.
Listina základních práv EU, jež byla přijata v roce 2000 a kterou Lisabonská smlouva učinila právně závaznou, Unii zakazuje diskriminaci na základě jazyka (článek 21) a ukládá jí povinnost respektovat jazykovou rozmanitost (článek 22).
6 pracovních jazyků existuje v OSN – angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.
Dokument týkající se mnohojazyčnosti přijaly rovněž organizace IAMDLAP*. Často se označuje jako Vídeňské prohlášení.
V oblasti autorského práva a ochrany „duševního vlastnictví“ platí, že výkony konferenčních tlumočníků jsou po zaznamenání a uchování chráněny podle mezinárodního práva. Bernská úmluva poskytuje ochranu zájmům autorům; překlady jsou při tom chráněny jako původní díla a překladatelé jako autoři. Pokud se výkon konferenčního tlumočníka uchovává v hmotné podobě, stává se tento výkon překladem ve smyslu Bernské úmluvy a výlučná práva stanovená úmluvou se vztahují na autora. (zdroj: AIIC)
* IAMLADP (Mezinárodní výroční zasedání o jazycích, dokumentaci a publikaci) je mezinárodní fórum a síť vedoucích pracovníků mezinárodních organizací, které zaměstnávají poskytovatele konferenčních a jazykových služeb (je svoláno pod záštitou OSN, ale zahrnuje evropské instituce).
Profesní standardy a etika
Mezinárodní organizace, včetně orgánů EU, mají přísné akreditační postupy pro interní i externí tlumočníky, aby byla zaručena kvalita tlumočení.
GŘ pro tlumočení má dohodu („Dohoda“) se svými stálými a dočasnými zaměstnanci, která stanoví pravidla týkající se pracovních podmínek.
Má také samostatnou dohodu (zvanou „La Convention“) s externími tlumočníky.
Profesní standardy a etika se týkají mnoha různých aspektů. Několik z nich přejímáme z dokumentu Generálního ředitelství pro tlumočení o etice:
1) týmová práce: práce tlumočníka je individuální, ale vysokou kvalitu může mít, pouze pokud všichni členové týmu pracují dobře a organizovaným, týmovým způsobem. To se vztahuje jak na malý tým v kabině, tak na větší tým, který společně zajišťuje tlumočení na schůzi. S kolegy bychom měli vždy jednat s úctou a ohledem a totéž platí pro naše nadřízené a pro naše zákazníky. Úcta znamená respekt nejen k dané osobě, ale i k jejímu času a prostoru.
2) nabídka pomoci: pomoc kolegům má nesmírný význam a její poskytnutí je samo o sobě uměním, protože je třeba vědět, kdy a jak pomoc nabídnout. Naši pomoc bychom však kolegům neměli nutit ani by nás nemělo urazit, pokud ji odmítnou. Už jen vědět, že pomoc kolegy je tu k dispozici, pokud by byla potřeba, může být účinnou pomocí. Stejně tak je rozumné informovat kolegy o tom, jakou pomoc potřebujeme, zejména pokud se domníváme, že takovou pomoc nedostáváme.
3) relé: respekt ke kolegům v jiných kabinách by se měl projevit v odpovídajícím používání tlačítka pro relé nebo kanálu B, tj. v tom, že se přesvědčíme, zda jsme po dokončení retouru nenechali zmáčknuté tlačítko pro relé, tak aby byl uvolněn kanál pro kabinu jazyka A, nebo zda jsme nepřipravili o kanál kabinu, která pracuje na retouru.
4) příprava zasedání: jednou z nejdůležitějších povinností tlumočníka je se důkladně a systematicky připravit na všechny schůze, na které je vyslán. Čím více víme o tématu a jeho kontextu a čím lépe známe danou terminologii, tím lepší výkon v kabině podáme. Důkladná příprava vyžaduje čas a úsilí, nelze se však bez ní obejít, máme-li splnit náš úkol: zajistit kvalitní tlumočení.
Vzhledem k tomu, že témata schůzí jsou stále užší a odbornější, může být příprava na zasedání sama o sobě velmi náročná. Určitě však má smysl a přispěje k tomu, abychom si zachovali dobrou reputaci.
5) důvěrnost dokumentů: s dokumenty distribuovanými v elektronické podobě před schůzí, stejně jako s tištěnými dokumenty, které jsou v kabinách k dispozici, se zachází jako s důvěrnými, a to i přesto, že určitý dokument byl již za jiných okolností zveřejněn. Tlumočníci nesmějí nechávat kopie mimo kabinu ani přenášet elektronické verze mimo zabezpečené sítě EU. Pokud to není nezbytné, nesmějí dokumenty kopírovat ani distribuovat. Vždy je nutné dodržovat zásadu „vědět jen to nejnutnější“.
Video o zásadách profesionálního chování v kabině
Za garanta kvality a standardů (včetně pracovních podmínek) je považováno Mezinárodní sdružení konferenčních tlumočníků (AIIC). Členství v AIIC vzniká prostřednictvím vzájemného hodnocení a systému garantů. Členové AIIC se zavazují k dodržování přísných kodexů profesních standardů i etiky.
Normy ISO týkající se tlumočení
GŘ pro tlumočení se zapojilo do tvorby všech norem souvisejících s tlumočením (kromě normy o komunitním tlumočení (13611), která byla odhlasována ještě před tím, než se stala součástí ISO). Účastníme se schůzí ISO se statusem přidruženého člena (jako odborníci bez hlasovacího práva, protože hlasovat mohou pouze národní výbory zemí), ale na schůzích můžeme vystoupit a ovlivňovat jejich průběh.
Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) v současné době projednává zvláštní normu pro konferenční tlumočení. GŘ pro tlumočení se těchto jednání účastní.
Obecnou normou ISO pro tlumočnické služby je ISO 188841: Tlumočnické služby – Obecné požadavky a doporučení.
GŘ pro tlumočení normy ISO vždy dodržuje, přestože evropské orgány a instituce nepodléhají certifikaci.
Technické normy
GŘ pro tlumočení se rovněž řídí nejmodernějšími technickými normami (včetně norem ISO) a pomáhá při jejich tvorbě.